Proč začít kreslit aneb není čas odkládat své sny

Líbí se vám kreslení? Chcete se naučit kreslit, ale zdá se vám to jako neuskutečnitelný sen? Raději ani neberete tužku do ruky, protože si připadáte, že máte obě ruce levé? Jenže v hloubi duše máte stále tu touhu začít kreslit…

A právě o tom bude dnešní článek. Neodkládejte to. I kdyby vám bylo 50, 70… let. V každém věku můžete začít kreslit či malovat. Nikdy není pozdě a zlepšovat se můžete kdykoliv. Jen je potřeba začít.

Jak překonat přesvědčení?

Nejdřív vám povím, jak jsem to měla já.

Sama jsem kreslila sice od malička, ale do vínku jsem dostala všemožná přesvědčení a nízkou sebedůvěru. Tudíž jsem měla na své cestě mnoho překážek. Myslím tím překážek ve své hlavě.

Je možné, že máte také mnohá přesvědčení od malička, že neumíte kreslit a že nic takového nezvládnete.

Vzpomínám si na první pochybnosti o mé kreativitě a fantazii. Byla jsem v osmé třídě ZŠ a měla jsem na výtvarném kroužku malovat fantazijní obraz. Stála jsem u plátna a děsně jsem se trápila. Od té chvíle jsem opravdu “věděla”, že i když umím kreslit, nejsem dost dobrá a hlavně nemám nápady a nejsem kreativní.

Po celá studentská léta jsem získávala základy pro mou kresbu. Jen díky tomu, že mě kreslení tolik bavilo, nikdy jsem ho neopustila.

Figurální kresba

Když se zpětně podívám na studentská léta, přijde mi, že ostatní viděli mnohem více mého potenciálu než já sama. Svýma očima jsem byla stále ta holka, co nemá fantazii a děsně se se vším trápila. Občas vysvitlo jasnější období, ale to se opět někde vytratilo díky mému velmi nízkému sebevědomí.

Svobodně a šťastně jsem začala tvořit až ve chvíli, kdy jsem začala pracovat na sobě, na svém sebevědomí, odbourala mnohá přesvědčení a hlavně se konečně vykašlala na všechny strachy, které mě svazovaly… Co když se to nebude líbit tomu a tomu? Co když se ztrapním? Co když ostatní uvidí, že nejsem dost dobrá? Co když…. Bylo toho mnoho.

Proto bych chtěla říct každému z vás, že i vy můžete být, čím chcete. Můžete dělat, co vás nejvíc baví. Stačí jen tomu pevně věřit a nebát se dělat kroky k vlastnímu zlepšování.

Jak se přiblížit svým snům?

Jsou různé techniky, které vám pomohou dosáhnout kýžených výsledků.

Můžete si zkusit napsat na papír, čeho chcete dosáhnout. V našem případě – kreslení, malování, tvoření…

Poté si sepište kroky, které by mohly vést ke zlepšení.

Příklad:

Jste-li na bodu nula (připadáte si, že nic neumíte). Můžete toužit po obrazu sebe sama, jak kreslíte úžasné realistické portréty dětí, zvířat…

Pokud jste ale na začátku, je potřeba, abyste postupovali postupně. Nejdříve opravdu uvěřit tomuto obrazu. Snít o situacích, které vás potkají (samozřejmě ty nejlepší). Vědět, že jste kreslíř, malíř, který to dokáže. Myslet na to kdykoliv si na to vzpomenete. Obléct si pomyslný kabát úspěchu.

V myšlenkách se dostanete až na samý závěr. To vám pomůže převrátit bod nula do bodu výsledného. Nenechte se zastrašit, že by se vám to nemuselo povést. Je možné, že přijdou chvíle, kdy zapochybujete, ale vraťte se zpátky ke své touze, ke svým snům.

Myšlenky jen nestačí. Proto si sepište postupné kroky, které povedou k danému výsledku.

• Když vezmu modelovou situaci. Navrhovala bych, aby si začátečník po fázi nastavení mysli, začal kreslit pravidelně třeba cokoliv, co ho baví. V této fázi bych nikomu své výtvory neukazovala, protože potřebujete podpořit. Nezasévat zrnka pochybností. Ještě ke všemu, kdyby vám někdo říkal, že to nemá smysl. Vyberte si lidi, kterým se můžete svěřit a kteří vás jistě podpoří. Těm své výtvory můžete ukázat.
• Také bych si vybrala buď pravidelné kurzy kreslení, nebo kurz, kde vás naučí základy kreslení. Dostanete pevné základní kameny, o které se v následné tvorbě můžete opřít.
• Když už nějakou dobu pravidelně kreslíte, dostanete se o velký kus dopředu, můžete dál studovat. Třeba z videí můžete čerpat zkušenosti těch nejlepších. Sami se tak posouváte, stáváte se jistější v kramflecích.
• Máme poslední fázi, kdy pilujete techniku a svůj vlastní výtvarný výraz. Nikdy není dobré jen slepě kopírovat jiné výtvarníky. Nikdy to nebude stejné a hlavně – bude to horší. Je potřeba najít si svůj styl a pracovat na sobě.

Kreslení není jen pro vyvolené. Je to řemeslo jako každé jiné. Když se mu budete věnovat, můžete se v něm stát opravdu dobří. Nezoufejte z chyb, které se na vaší cestě přihodí. Naopak, čerpejte z nich a poučte se pro další zkoumání možností, jaké kresba nabízí.

Na závěr

Sama maluji nejčastěji akvarelem a kresba je naprostý základ ve veškeré mé tvorbě. Pokud vás akvarel láká, můžete se do prozkoumávání akvarelu pustit se mnou v 3 denní kurz akvarelu, který je pro úplné začátečníky, ale inspiraci v  něm mohou nalézt i pokročilejší malíři.

Věřím, že i vás výtvarné tvoření zaujme či zaujalo a poplujeme na společné kreativní vlně našimi životy.

Přeji mnoho radosti ve vašem tvoření!