Podzimní kurzy už od října >
Dnes bych chtěla napsat o jedné své vášni. Probouzí se s prvními kvítky na konci zimy a proplouvá až do brzkých zimních dní, kdy se stejně jako já trochu uspí. Má velká vášeň je hlína. Ano! Opravdu hlína! Nořit ruce do hlíny, sázet, sklízet, drhnout ruce od hlíny, aby pak zůstaly stejně černé jako před umytím (nepoužívám většinou rukavice).
Kdybych k tomu přičetla veškerý kontakt od chůze na boso, válení se v trávě a další mé kontaktování s přírodou, byl by toho velký výčet.
Proč o tom vlastně píšu? Možná jste narazily na nějaký můj dřívější článek, možná jste se setkali s mým příběhem. Mohli jste si přečíst o letech dřiny a zoufalství, kdy jsem chtěla dělat výtvarnou tvorbu a byla jsem pomyslně svázaná. Až různými okolnostmi jsem se roztančila a dostala jsem se z paneláku v Praze do krásné přírody.
Pokud byste se chtěli i vy roztančit, podívejte se na můj jednoduchý návod – Jak nastartovat tvůrčí proces. Nebo doporučuji mé taneční lekce, které od června poběží v centru Aluna.
A tak jsem tančila a byla součástí přírody. Ze zabetonované Prahy jsem se nutně potřebovala uzemnit, být součástí planety. Dříve jsem chytala inspiraci kdesi, ale neprýštila z podstaty sebe sama.
Dlouhou dobu jsem neuměla být sama sebou. Snažila jsem se žít, ale dost jsem se v životě motala. Jednoho dne mi to došlo. Žiju život jakoby za mlhovinou. Přesně tak jsem to cítila. Neuvědomovala jsem si sebe plně. Neměla jsem sebe ráda dostatečně a nevěřila jsem si.
…A tak se nořím do hlíny, na čele vyskakují krůpěje potu a jsem opravdu šťastná. Nemám jarní deprese a únavu. Hlínu doplňuji ještě jarními bylinami, které s dětmi pojídáme a dělám koktejly, které doplňují mou ječmennou celoroční kúru. Jsou zahrádkáři, kteří proklínají bršlici, já spíš přemýšlím jaká je škoda všechnu tu bršlici jen tak posekat, když je tak chutná. Prostě ji miluji.
Nejkrásnější jsou první okamžiky, kdy pracuji s hlínou zjara. Často pak chodím a uvědomuji si, jak jsem šťastná. Cítím proudící energii. Není to jen můj pocit. Mnoho psychoterapeutů doporučuje pracovat na zahradě. Japonští lékaři dokonce předepisují 20 minutové lesní koupele – pobyty v lese. Člověku to přijde až směšné, ale je opravdu mnoho lidí, kteří do přírody za celý týden nevyrazí.
Celé toto noření do hlíny má pak i skryté výhody. Propojovat se se Zemí má úžasný spirituální benefit. Celkově pobyty v přírodě jsou ozdravnou součástí každého mého dne a mnoho mých nápadů vzniklo na loukách či v lesích při venčení psů.
Mé výtvory byly většinou nijaké a stále jsem věděla, že to není vše, co můžu lidem nabídnout. Změna byla postupná. V současné době mám mnoho nápadů, co dál tvořit. Jen na to stále nenacházím čas. Ale i to jednou přijde až děti trochu vyrostou.
Dostávám se k opravdové osobitosti svého vyjádření a snažím se o autenticitu, kterou slýchávám v poslední době ze všech stran tolik, že je to až nepřeslechnutelné.
Ano, není nic důležitějšího než žít opravdový život, vyjadřovat se autenticky a ne jen tak, jak si myslíme, že by se mělo. Je čas na změnu ve společnosti. Opustit svá stará přesvědčení není často jednoduché. Každý to známe.
Propojování se zemí nám se vším hodně pomůže. Vždycky můžeme zanořit ruce do hlíny a říct si, že vše je, jak má být. Vypěstovat si jídlo a radovat se z procesu tvorby. Vidět za sebou práci, kterou ve virtuálním světě nevidíme a ubírá nám to pak energii.
Když jsem byla těhotná s prvním synem, bývala jsem unavená a při procházkách se psy jsem si často sedla na zem a cítila, jak se baterky dobíjí. Nebyla to jen úleva – hurá, konečně sedím. Cítila jsem, jak se do mě zase nalévá energie. Stejně tak jsem aplikovala buď bosou chůzi nebo právě sezení na zemi mnohokrát poté se stejným efektem.
Pokud necítíte energii například v práci, je možné, že to není práce pro vás. Můžete zkusit můj taneční ebook, ve kterém vysvětluji, jak rozproudit energii kreativity. Může vám to také pomoci. Nebo je také možné, že díky tanci přijdete na to, co jiného byste mohli dělat. Není nic jednoduššího než tanec vyzkoušet.
Třeba se pak dokážete postavit na vlastní nohy. Jde jen o vlastní vědomé rozhodnutí a následování volání svého srdce.
Mé srdce mě volá do postele, proto dobrou noc a příště na shledanou u dalšího článku.
Míša
Máte rádi akvarel? Mám pro vás malý dárek zdarma. Jedná se o 3 denní kurz akvarelu, který je pro úplné začátečníky, ale inspiraci v něm mohou nalézt i pokročilejší malíři.